Jít si za svým cílem. Zuzčina cesta za vzděláním.

Společný příběh Zuzany a IQ Roma servis se začal psát před šesti lety, v době, kdy navštěvovala speciální školu. Tehdejším problémem, se kterým jí IQRS pomáhalo, byl výběr střední školy. V deváté třídě, kdy před každým školákem stojí velké rozhodování co s životem dál, Zuzka vůbec nezaváhala a ve svém vzdělávání se rozhodla pokračovat. Kvůli docházce na speciální základní školu nebylo možné se přihlásit na střední školu ukončenou maturitou, a proto se Zuzka s pomocí pedagogického pracovníka přihlásila na střední odborné učiliště na obor pečovatelka. Věděla, že ke splnění  svých cílů je vzdělání velmi důležité, a proto byla od prvního okamžiku odhodlaná studium úspěšně zakončit. Často se ale potýkala s překážkami, které jí cestu za vzděláním podstatně znepříjemňovaly.  

Zpočátku měla Zuzka i problémy s koncentrací na výuku a domácí úkoly. Dle informací od kolegů je zřejmé, že Zuzana nevyužívá naplno svůj potenciál a její známky neodpovídají jejím schopnostem… Nepodnětné domácí prostředí a nezájem rodičů jsou důvody, proč jsou domácí příprava do školy a podpora ke vzdělání minimální. Pro finanční nedostatek často Zuzka neabsolvuje školní výlety a kulturní akce pořádané školou… Domnívám se, že pokud by měla Zuzka větší oporu v rodině, a sama projevila větší touhu se kladně projevit, mohla by se svou inteligencí hodně dokázat. Finanční podpora je podmínka.“vyjádřil se směrem k Zuzčiné životní situaci jeden z pedagogů. Zuzana ale získala podporu a pomoc v třídní učitelce. Na svojí motivaci ke studiu pracovala i nadále, podařilo se jí vytvořit si vztah ke spolužákům, pedagogickému sboru a vůbec k celé instituci. A tahle hodnotná vazba vydržela po celou dobu studia. 

 

Cílem pedagogů i jí samotné bylo získat finanční prostředky a podporu při učení. Spolupráce mezi Zuzou a sociálním pracovníkem proto většinou probíhala formou doučování. Díky cílenému hledání učiva, ve kterém měla mezery a následnému doplnění informací, byla Zuzka už za krátkou dobu sebevědomější, jistější a aktivnější. Z fondu Gendalos dostala notebook, který využívala k práci do školy a vyhledávala si informace, se kterými se naučila velice rychle pracovatOna i její okolí v ní začalo vidět ten potenciálkterý byl do té doby nevyužitý. Každý dílčí úspěch ji velmi motivoval a směřoval k vyšším cílům a následné nezávislosti na sociální službě 

Výrazné problémy v Zuzčiné životní situaci nastaly v době, kdy její otec vážně onemocněl, a matce nebyla prodloužena pracovní smlouva. Nepříznivá finanční situace se tak ještě mnohem víc zhoršila. Rodině častokrát nezbývaly peníze na dojíždění do školy a ona tak musela zůstávat doma„Mám chodit do školy, a je to dost daleko. Jízdenka by mi zas hodně pomohla. Moje rodina nemá tolik peněz, aby mi dávala každý den do školy na jízdenky a na obědy. Moji rodiče jsou ve finanční krizi už dlouho, a tak nemají na to, aby mi dávali na svačinu. Proto by bylo lepší, kdy bych mohla chodit na obědy.“ Pracovník stipendijního fondu Gendalos v IQRS  společně se Zuzou a její rodinou začal hledat další možné zdroje financování jejího studiaI když byly žádosti o mimořádnou okamžitou pomoc naprosto opodstatněné a nezbytné pro další studium, byly většinou zamítnuty.  Zuzana má slovenské občanství a i když žije už deset let v České republice, nevyhovovala podmínkám stipendijních programů. Pracovníci se spolu s ní zkusili obrátit na Fond domova potřebných, kde se rozhodli výjimečně pomoci v této nestandartní situaci. Díky jejich daru mohla jezdit do školy dál a dokonce i chodit na oběd do školní jídelny. 

 

Přes všechny tyto situace Zuzana stále zůstávala do studia zapálená, dokonce se začala zajímat o možnost dalšího navazujícího programu a o získání maturity. Bohužel vysněný obor zdravotní asistent lze absolvovat s navazujícím čtyřletým studiem oproti standardním dvěma rokům na nástavbovém studiu. Což pro Zuzku vzhledem k velice tíživé finanční situaci není únosné. Po konzultaci nejen se svojí třídní naznala, že by jí vyhovovalo udělat si ošetřovatelský nebo sanitární kurz. V případě, že by se jí podařilo udělat i řidičský průkaz, mohla by sehnat dobré pracovní místo pečovatelky, což by se jí líbilo a ta práce by ji naplňovala 

Že jí na její budoucnost záleží a že svoje znalosti a zkušenosti chce dále rozvíjet, dokázala i dalšími aktivitami nad rámec školních povinností. Díky podpoře dostala Zuzka možnost navštěvovat kurz anglického jazyka. Anglický jazyk na její škole totiž vyučován nebyl. Zuzana věděla, že pokud chce ve škole pokračovat, cizí jazyk bude muset zvládnout. Kurz, který navštěvovala, ji bavil, pokaždé se na něj těšila a svědomitě se připravovala. Bohužel, jak sama řekla, neodhadla množství povinností spojenými s finanční situací rodiny. A jelikož její rodiče přestali chodit do práce, musela začít chodit na všelijaké příležitostné brigády odpoledne po škole a nezvládala tak pravidelně docházet na hodiny kurzů angličtiny. Nakonec bylo nutné vytvoření individuálního plánu, díky kterému dostala možnost v kurzu pokračovat.  

Zuzaně se během studia podařilo vyniknout v několika školních projektech a vytvořila si vztah ke klientům na praxi, i k těm problematickým. 

Ze strany rodičů, kteří její snahu ve studiu víceméně podporovali, však přišla jen pár měsíců před závěrečnými zkouškami rána, kterou nikdo neočekával. V místě jejich bydliště vznikl sousedský spor a rodiče se rozhodli ho vyřešit okamžitým stěhováním na Slovensko. Tento přesun by znamenal buď přerušení školní docházky, následné odložené závěrečné zkoušky o jeden rok a její složení následně v jiné škole, nebo velké riziko, že ve zcela novém prostředí studium zdárně nedokončí. Zuzka v té době byla stále nezletilá a do osmnáctých narozenin jí chyběl jeden měsíc. Bylo proto jasné, že se musí přestěhovat spolu s rodiči. Zuzana se ale nechtěla vzdát,  zvlášť, když byla tak blízko u cíle, a proto se rozhodla k velmi odvážnému a sebevědomému kroku. Kontaktovala svou učitelku a ředitele a o nastalé situaci je informovala. Její žádosti o omluvení měsíční absence kvůli rodinným událostem, které náhle nastaly, ředitel nakonec vyhověl. Byla rozhodnutá, že se na tento měsíc přestěhuje s rodiči na Slovensko a po osmnáctých narozeninách od nich uteče zpátky, bude bydlet s přítelem a školu si dodělá. K takto dramatickému kroku naštěstí nakonec nedošlo. Rodiče sice s velkými pochybnostmi svou dceru u přítele nechali a umožnili jí tak připravovat se na závěrečnou zkoušku. Zuzka tak sice zůstala v Česku, nicméně bez výdělku a jakékoli finanční podpory, jak ze strany rodičů, tak nějakých stipendijních fondů, o které si žádala, ale které jí bohužel pro její slovenské občanství nebyly uděleny. Z fondu Gendalos jí bylo propláceno cestovné do školy, ale starost o její výživu a bydlení převzal přítel a pomáhala jí i její dospělá sestra.  

O to větší a radostnější zprávou bylo, když se na konci školního roku na jejím facebookovém profilu objevil status s informací, že zkoušky úspěšně složila a získala tak výuční list. Zuzka následně spolu se sociálním pracovníkem řešila výběr ošetřovatelského kurzu. Hned po závěrečných zkouškách si také začala hledat v práci ve vystudovaném oboru.  

Po celou dobu studia byla Zuzanina situace nejistá. Přesto, že se ocitla na cestě plné překážek, dokázala být silná a motivovaná, stále před sebou viděla jasný cíl a za ním si šlaSpolu se sociálními pracovníky hledala způsoby a řešení a hlavně díky své vůli, odvaze a jisté tvrdohlavosti dokázala překonat všechny obtíže. Všem, ale hlavně sama sobě dokázala, že když má člověk sen, tak i přes všechnu nepřízeň osudu, si za ním dokáže jít. 

 Natálie Herková 

 

Oblast programů: 
Facebook Twitter Youtube More...