Přišli nás osvobodit nebo postřílet? Vzpomínky na rok 1968

Přišli nás osvobodit nebo postřílet? Vzpomínky na rok 1968

Gejza Horváth, hudebník a textař, náš přítel a kolega, vzpomíná na události ze srpna 1968.  

Vykonával tehdy povinnou základní vojenskou službu. V době invaze se s ostatními vojáky aktivně snažili zkomplikovat postup okupačních vojsk do Československé Republiky. Jejich snaha však neunikla pozornosti invazních jednotek, které se snažily tyto pokusy eliminovat. Neuspěly.

 

„Já jsem byl zrovna na vojně. V kasárnách jsme to dost prožívali. Měli jsme se vzdát, neměli jsme klást řádný odpor. Ale my jsme dělali to, že jsme je vyhledávali radiově a rušili veškeré spojení. Samozřejmě oni potom zjistili, kdo to dělá. Přišli do kasáren a chtěli sjednat pořádek, ale to se jim to nepovedlo.“ 

 

Zajímavé jsou jeho vzpomínky na samotné sovětské vojáky, s nimiž měl překvapivě přátelské vztahy. Tento kontrast mezi nimi a důstojníky, kteří neváhali násilím potlačovat odpor, silně zvýrazňuje složitost situace a lidskou stránku konfliktu.

 

Dostal jsem se do styku i s ruskýma vojákama. Měli jsme perfektní vztah. Oni nechtěli bojovat, nechtěli nikoho střílet. Bavili jsme se, opékali jsme maso a byli jsme rádi spolu. Bylo vidět, že to nebyli vojáci. Byli to lidi. Měli jsme navzájem ze sebe dobrý pocity.“ 

„Viděl jsem i takovou věc, že přišel generál a dokopal vojáka, který protestoval. Pak přijeli zdravotníci a vojáka odvedli. Generál do něho kopal jako do psa. 

 

Horváth také kritizuje část populace, která byla invazi nakloněna, což je postoj, s nímž naprosto nesouhlasil. Nechápal, jak někdo mohl oslavovat příchod okupační armády, která v sobě nesla nejen symboliku potlačení snahy o svobodu, ale i skutečnou hrozbu fyzického násilí. Jak mohli tito lidé slavit příchod cizí armády, která přijela bez varování, s tanky a zbraněmi v rukou? Vzpomíná také na brutalitu okupace. Včetně těch nejtragičtějších událostí. 

Nelíbilo se mi, jak byli někteří lidi rádi, že nás Rusové „přišli osvobodit“.  Viděl jsem další sortu lidí, která s tím naprosto nesouhlasila, já jsem stál na téhle straně. S těmato lidma, že jo.“ 

Ti Rusové, oni prostě neměli z ničeho obavy.  Zastřelili tady několik lidí, v celé české republice. A tak co? Přišli nás osvobodit nebo postřílet?“

 

V rámci kampaně #muj68 si připomínáme už 56 let od začátku okupace Československa. Odkaz na oficiální příspěvky kampaně ZDE.