Začátek školního roku očima romské maminky: dvě děti, dvě školy, dva světy

Začátek školního roku bývá pro rodiče náročný – shánění pomůcek, placení družiny, obědů a výletů. Pro některé rodiny to znamená i velkou finanční zátěž. Jaké to je, když máte dítě v segregované škole a druhé v běžné škole, kde je vaše dítě jediným romským žákem? A jak mohou rodiče své děti podpořit, aby se jim dařilo? O tom jsme si povídali s naší kolegyní z Předškolního klubu a maminkou dvou školáků Bárou.

Jaké pocity ve vás vyvolává začátek školního roku?

Je to hlavně hodně starostí a také hodně peněz. Nakoupit pomůcky, zaplatit družinu, obědy, příspěvky na výlety… To řeší každý rodič, ale u dvou dětí je to znát dvojnásob.

Vaše děti chodí do dvou odlišných škol – jedno do segregované a druhé do běžné školy. Jaký v tom vnímáte rozdíl?

V segregované škole se toho na začátku tolik nepotřebuje – spíš jen sešity, něco do výtvarky. Ale v běžné škole je to jiné, kromě pomůcek musíte počítat s obědy, družinou, výlety a dalšími příspěvky. Je to větší finanční zátěž, ale vím, že to pro dítě dělám, aby mělo v budoucnu lepší šance.

Co vás vedlo k tomu, že jste mladšího syna přihlásila do nesegregované školy?

Starší syn chodil do segregované školy a věděla jsem, že už to nechci opakovat. Přestěhovali jsme se, a to pro mě byla příležitost – chtěla jsem, aby mladší chodil do běžné školy. Čekali jsme, že to pro něj bude těžké, protože je jediný Rom ve třídě, ale zatím to zvládá dobře. Dokonce byl ve škole vyhlášen jako nejlepší čtenář.

Setkání Platformy pro včasnou péči – Bára a Lucie Fuková.

Jak vnímáte roli rodičů při vzdělávání dětí?

Je strašně důležité děti podporovat. Mladšímu jsem už v první třídě zařídila doučování, aby zvládal tempo. V segregované škole jsem to nepotřebovala, ale tady je to úplně jiné. Rodiče by neměli čekat, až se problémy objeví – je lepší se zapojit hned od začátku.

Jaké máte zkušenosti s komunikací s učiteli?

Na segregované škole jsou zvyklí, že rodiče třeba neumí dobře česky nebo psát, a víc se jim přizpůsobují. V běžné škole je to jiné – tam spíš čekají, jak se rodič zachová. Pokud vidí, že se snažíte, že pracujete a dítě je schopné, chovají se jinak, mají respekt. Když ale dítě nosí špatné známky, často se na něj i na rodiče dívají s předsudky. Proto je důležité být aktivní, nebát se chodit do školy a mluvit s učiteli.

Tým Centra pro rodiče s dětmi.

Co byste vzkázala ostatním romským rodičům?

Ať se nevzdávají. Ať dají děti do běžné školy a zkouší to. Když mají problém, je lepší obrátit se na učitele nebo někoho, kdo poradí. Nemusíme se stydět říct, že něco nezvládáme – důležité je ukázat, že se snažíme.

Naše desegregační aktivity jsou možné díky podpoře Evropské unie v rámci projektu Zaostřeno na růst.