JAK PROBÍHALO ZVOLENÍ ZMOCNĚNKYNĚ PRO ZÁLEŽITOSTI ROMSKÉ MENŠINY LUCIE FUKOVÉ

Foto: Romea, Zdeněk Ryšavý

Jedním ze zásadních úkolů plnění Strategie rovnosti, začlenění a participace 2021 – 2030 schválené v květnu 2021  ještě premiérem Babišem,  bylo zřízení postu romského zmocněnce.  Předcházela mu řada jednání, jak členů občanské části Rady pro záležitosti romské menšiny, tak i zástupců občanské společnosti – Romanonetu. Společně se zabývali rolí zmocněnce a především pak vytvořením a vyjasnění za jakých podmínek bude funkci vykonávat.

Celý proces samotného zvolení a jmenování romského zmocněnce se však protáhl od prvotních jednání  téměř o jeden a půl roku. Zásadním způsobem zasáhly nové parlamentní volby a nové složení vlády.  Průtahy při volbě zmocněnkyně pro Lidská práva, zavinilo též převzetí této agendy Radou vlády pro záležitosti romské menšiny, která byla v té době poddimenzovaná, takže docházelo k průtahům  se  svoláním jednání.  V neposlední řadě se vše zásadním způsobem zkomplikovalo s válkou na Ukrajině, a na ní navazující energetickou krizi,  která jednoznačně změnila priority současné vládní pětikoalice.

Ačkoliv se někteří členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a zastřešující organizace romských a proromských organizací ohradili a kritizovali, jakým způsobem byl připraven statut „romské vládní zmocněnkyně“, protože byl v tomto směru opomenut participační prvek, tedy zapojení zástupců romské společnosti,  bylo to nutný krok ke splnění jednoho z úkolových částí Strategie, který měl být  do konce roku 2022 splněn.

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva návrhy statutu občanské části Rady vláda obdržela. Bylo však nutné zapracovat připomínky právníků. Těsně před koncem roku 2022 tak vláda na svém posledním zasedání 21. prosince jmenovala historicky první zmocněnkyni pro záležitosti romské menšiny Lucii Fukovou.  

Alena Gronzíková

Členka Rady vlády pro záležitosti romské menšiny