Jakou roli hraje pomoc s učením dětí, pokud jsou jejich úspěchy/neúspěchy dány jejich sociálním postavením?

Jakou roli hraje pomoc s učením dětí, pokud jsou jejich úspěchy/neúspěchy dány jejich sociálním postavením?

Vliv doučování na úspěch dětí ze sociálně vyloučených lokalit je název výzkumu, který poslední rok probíhal pod záštitou neziskové organizace IQ Roma servis za finanční podpory Nadace J&T.

Jak název napovídá, snažili jsme se v něm odpovědět na otázky spjaté s doučováním a identifikovat faktory, které úspěšnost doučování ovlivňují. Mezi přístupy či kategorie, které jsme se snažili zdůraznit, a skrze které jsme na dané téma nahlíželi, patří třída a etnicita. Tyto dvě kategorie v našem vidění utvářejí identity dětí a s nimi spojené symbolické hranice a významy, které tvoří rámce a možnosti vzdělávání dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Pro úspěšnou práci s dětmi nejen v rovině doučování, je třeba pochopit formativní účinky třídního postavení a vlivu etnicity. Při pohledu do zahraniční sociálně – vědní literatury zjistíme, jak moc v tomto ohledu pokulhává ta česká. V psychologických a psychosociálních výzkumech se například objevuje vliv třídního postavení na volbu (Stephens, Markus, Townsend, 2007), tedy jak je rozhodování jedince formováno třídou. Dále najdeme výzkumy týkající se rasismu a jeho možné dopady na psychické zdraví (Williams, Williams – Morris, 2000), anebo psychoanalytický výzkum rasismu (Frosh, 2013). Studie s podobnou tématikou bych shrnul jako výzkumy zkoumající dopady strukturálních podmínek na utváření identity a osobnosti jedince. Jsou přechodem, mezi strukturálním a individuálním.

 

Třídní postavení je postavení podřízenosti či nadřazenosti mezi třídami. Postavení, na jehož základě je formováno bytí a možnosti bytí jedince ve společnosti. Ačkoli je třídní postavení sdíleno napříč etnickými, genderovými a jinými skupinami, domníváme se, že etnická identita, tedy identita romství hraje významnou roli. Identita představuje vždy vztahovou kategorii, jejíž význam se definuje v kontrastu s ostatními. Schematicky by se dalo o souhrnu těchto identit uvažovat takto: (1) Identita dělníka je identitou společenské podřízenosti. (2) Identita dělníka i přes společenskou podřízenost zaručuje legitimitu bytí a reprezentace ve společnosti. (3) Romství je identita přesahující třídní pozici. (4) Romství je předmětem strukturálního rasismu. (5) Rasismus je forma strukturálního násilí přesahující třídní hranice. Strukturální rasismus pociťují nositelé symbolických znaků romství napříč třídní příslušností. Vztah romství a dělnictví spočívá v tom, že dělnictví jako jediné dokáže (z pozice nositele obou symbolických znaků) legitimizovat společenské postavení (podřízenosti) v očích společnosti. Dělnictví je ve společnosti nástroj vymanění se z romství. Nástroj, kterým lze uniknout pozornosti pohledů, které by na pouhém základě symbolických znaků mohly zařadit jedince do skupiny „přížívníků a nepřizpůsobivých.“ Dělnictví v sobě skrývá hrdost, kterou neskýtá romství v dnešní společnosti.

Návrhy na zlepšení úspěšnosti doučování jsme shrnuli do pěti bodů: (1) De-stigmatizace vzdělávání, (2) Case management v rodině, (3) Role doučovatele (4) Učení jako seberealizace, (5) Psychosociální pomoc dětem. De-stigmatizace vzdělávání spočívá v boření symbolických významů připisovaných aktivitám důležitým pro úspěšné vzdělávání. Case management v rodině rozděluje role učitele a klíčového pracovníka tak, aby se klíčový pracovník mohl věnovat řešení komplexních životních situací a učitel se mohl věnovat rozvíjení dítěte. Role doučovatele potom podle našeho vnímání nespočívá pouze v učení samotném. Do poslání služby doučování patří mentoring dětí zakládající se na poznání výše zmíněných formativních procesů a podpora  jejich seberealizace, která přesahuje symbolické rámce a omezení připsaných identit. Psychosociální pomoc považujeme za potřebný nástroj, jak pomoci dětem vymanit se a překonat šikanu s rasistickým podtextem, rasistické nadávky, předsudečné poznámky a jednání ze strany spolužáků, učitelů i společnosti.

 

„Problém není existence, problém je identita. Protože budou existovat, ať již je pojmenujeme, nebo ne. Problém je, jak se k sobě identity vztahují, mezi těmi kdo se tak identifikují, a jak se jejich identita vztahuje k ostatním. Tohle je vztah, který chceme vybudovat, nový svět, kde mají tyto identity místo, ne jenom že jsou, ale i jak se k nim vztahujeme.“ (El Kilombo Intergalactico, p. 32)

 

Mgr. Jan Meyer

student doktorského studia sociologie na Masarykově univerzitě v Brně

 

 

 

Zdroje:

Frosh, Stephen (2013) Psychoanalysis, colonialism, racism. Journal of Theoretical and Philosophical Psychology 33 (3), pp. 141-154. ISSN 1068- 8471.

Stephens, N. M., Markus, H. R., & Townsend, S. S. (2007). Choice as an act of meaning: the case of social class. Journal of personality and social psychology93(5), 814.

R. Williams, D., & Williams-Morris, R. (2000). Racism and mental health: The African American experience. Ethnicity & health5(3-4), 243-268.

El Kilombo Intergalactico. (2007). Beyond Resistance: Everything, An Interview with Subcomandante Marcos. Paperboat press.

Lokalita:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *