Příběh paní Nikoly
Paní Nikola se poprvé na naše Kariérové centrum obrátila v červnu 2019 na základě doporučení od známé. Měla zájem o pomoc s nalezením zaměstnání na plný úvazek, které by se ale dalo skloubit s péčí o malé dítě. Zároveň také chtěla, aby ji práce naplňovala a bavila. V době, kdy nás paní Nikola vyhledala, měla již bohaté pracovní zkušenosti (přímá obslužná péče, administrativní práce, práce na pokladně, úklidové práce) a kromě toho dobrovolničila v organizaci zabývající se závislostmi. Uvažovala o práci v call centru nebo jako prodejkyně zájezdů. Od těchto pozic ji však odrazoval velký tlak na výkon.
I přes to, že měla paní Nikola vystudovanou SŠ s maturitou, byla v době příchodu k nám již přes dva roky v evidenci ÚP. A právě spolupráci s ÚP nehodnotila jako optimální. Měla pocit, že se jí zde nedostává potřebné podpory a možnosti konzultovat výhody a nevýhody jednotlivých pracovních pozic – proto velmi vítala tuto možnost v rámci služeb našeho centra.
Na jedné z prvních schůzek s kariérovým poradcem se paní Nikola zamýšlela nad svým budoucím směřováním s využitím příběhových a hodnotových karet. Na základě následného detailního rozboru a diskuse s kariérovým poradcem se paní Nikole jevily jako vhodné pozice pracovnice za přepážkou v pojišťovně nebo sociální pracovnice. Na následujícím setkání paní Nikola reflektovala, že si v mezičase uvědomila, jak je pro ni důležitá potřeba pracovat v oblasti komunikace. Paní Nikola dále zmínila, že současně uvažuje i o dálkovém studiu na VŠ, nejspíše v oblasti sociální práce. Na základě dalšího rozhovoru s kariérovým poradcem se paní Nikola rozhodla pro další testování a ujištění se o správnosti zvolené profesní cesty, proto v rámci konzultace následně vyplnila i test osobnosti a výběr povolání.
Později v průběhu společného vyhodnocování testu si paní Nikola uvědomila a reflektovala to opakovaně i nahlas, že ji to: „táhne k sociální práci a problematice závislostí“. Tato oblast také zaujala ve vyhodnoceném testu první příčku. V tomto okamžiku se objevila u paní Nikoly znatelná nejistota jak dále postupovat a co by tedy mělo být prvním krokem k vysněnému povolání. Kariérový poradce nabídl paní Nikole podporu a společně začali plánovat kroky k dosažení cíle. Jednotlivé kroky obsahovaly pomoc kariérového poradce, současně ale vyžadovaly i aktivitu paní Nikoly – sama se podívá, jaké zákonné podmínky musí splňovat pracovník v sociálních službách či sociální pracovník, sama si vyhledá možnosti studia daného oboru na VOŠ a VŠ (kariérový poradce jí pro to poskytne podporu v informačních zdrojích) a sama vyhledá vhodné nabídky práce – které si následně s kariérovým poradcem projdou a společně prodiskutují výhody a nevýhody jednotlivých pozic. Paní Nikola v této fázi velmi vítala podporu kariérového poradce jako člověka, s nímž může bez obav výhody a nevýhody jednotlivých nabídek práce v klidu prodiskutovat. Po čtyřech měsících konzultací bylo na paní Nikole znát narůstající sebevědomí i odhodlanost, hovořila o celkové usazenosti v životě a o narůstající potřebě „jít už do práce“.
Na jednom z dalších setkání proto využila paní Nikola možnost konzultovat i svůj životopis. Uvítala především informace, které se týkaly úpravy seznamu zaměstnání a zvýraznění zkušeností a kompetencí v oblasti sociální práce. Podpory se paní Nikole dostalo i při psaní motivačního dopisu, který bývá na pozice v sociální oblasti vyžadován. Paní Nikola si zprvu nebyla vůbec jistá, jak by měla vlastně začít a co do dopisu psát. Kariérový poradce nejprve poskytl paní Nikole oporu v informačních zdrojích a posléze i následnou asistenci při samotném psaní. Paní Nikola dostala za „domácí úkol“ si motivační dopis předpřipravit s tím, že na dalším setkání jej s kariérovým poradcem společně projdou a prodiskutují. Ukázalo se, že pro paní Nikolu to byl opravdu oříšek, na konzultaci přišla s tím, že motivační dopis sepsaný nemá, měla jej pouze z části „v hlavě“. S pomocí kariérového poradce tedy paní Nikola vyhledala vhodné inzeráty a ve spolupráci s ním společně sepsali osnovu motivačního dopisu, který následně upravili pro obě vybrané pozice (jedna v sociální oblasti a jedna v call centru pojišťovny na pasivní lince – druhou z pozic ale sama paní Nikola vnímala pouze jako „prozatímní“). I když to zprvu vypadalo docela nadějně a z pojišťovny slibovali, že se ozvou a paní Nikolu o tom opakovaně ujišťovali, delší dobu se nic nedělo a na paní Nikole byla znát frustrace z toho, že to tak dlouho trvá a že vlastně neví, s čím může počítat a s čím ne.
Kromě již zmíněné práce v pojišťovně si paní Nikola všimla i nabídky práce na pozici sociálního pracovníka v jedné z NNO, bylo ale již těsně po termínu odeslání CV. V průběhu následného rozhovoru s kariérovým poradcem ale nabyla paní Nikola sebevědomí, do NNO zavolala a o nabízené místo se přesto ucházela. Ukázalo se, že i když bylo výběrové řízení již uzavřeno, vedoucího pracovníka z NNO zaujalo CV paní Nikoly natolik, že dostala nabídku zúčastnit se pohovoru na absolvování tréninkového pracovního místa na tři měsíce, s možností přestupu na HPP, pokud by se osvědčila. I když byla paní Nikola velmi nervózní, pohovor zvládla na výbornou a v přijímacím řízení uspěla.
A jak to celé dopadlo? I když u pohovoru uspěla, na TPM paní Nikola nakonec nenastoupila. V tu dobu se před ní objevila i možnost práce na 0,5 úvazku na otevřeném trhu práce jako peer pracovnice právě v té NNO, kde již dříve působila jako dobrovolnice. Paní Nikola neváhala ani vteřinu, neboť toto místo splňovalo přesně to, co si přála – zaměstnání, které ji naplňuje a baví a současně lze skloubit i s péčí o dítě. V současném zaměstnání je tak paní Nikola již více než rok spokojená a my jí v něm přejeme hodně pracovních úspěchů, neboť si je paní Nikola svým odhodláním bezpochyby zaslouží.