Romští studenti oslavili Mezinárodní den studentů

S našimi romskými studenty jsme se letos rozhodli oslavit Mezinárodní den studentů, 17. listopadu. K oslavám jsme si vybrali pražský festival „Díky, že můžem“, pořádaný skoro dvěma desítkami mladých lidí s cílem udržovat mezi svými vrstevníky odkaz událostí 17. listopadu 1939 a 1989. Už pár dní před odjezdem se ukázalo, že si rodiče našich studentů spojují toto datum ve svých hlavách s něčím docela jiným: demonstrace, neonacisté, nebezpečí. Několik studentů s námi na oslavy nemohlo vůbec jet, rodiče se o ně příliš báli. Nakonec se nás sešlo sedm účastníků – dva pracovníci a pět studentů různého věku.

Ve vlaku jsme se snažili zjistit, s čím si naši studenti datum 17. listopadu spojují. Studenti měli velmi malé povědomí o konkrétních událostech, pletl se jim komunismus a nacismus. Snažili jsme se jim předat alespoň základní informace o významu 17. listopadu. Na „vlastní kůži“ studenti pochopili vše sami přímo na Národní třídě. Celá ulice byla zaplněna ostrůvky mladého umění – divadla, koncerty, čtení. Od koncertu balkánské dechovky jsme se přesunuli na stand-up show s komiky z České republiky, Rumunska i z Ukrajiny. Akce plná různorodého umění a umělců z různých zemí by byla před rokem 1989 naprosto nemyslitelná.

Míjeli jsme komedianty převlečené za příslušníky StB na chůdách, jak z legrace pokřikují na dobře zabavené diváky: „Neshlukujte se! Paní, vy se shlukujete!“ Společně jsme rozsvítili svíčku na pietním místě a uctili památku demonstrujících, v roce 1989 zbitých studentů.  Naši romští studenti fascinovaně pozorovali, jak obrovské množství lidí přišlo do centra Prahy svátek společně oslavit. „To je dobře, že si to datum připomínáme, pro některé věci má smysl se obětovat,“ říkal nám jeden z našich studentů.  Neonacisty jsme nepotkali, naopak jsme hladce zapadli do veselého slavícího davu. Nebývá zvykem, aby se romští studenti účastnili oslav významných státních svátků. Snad se nám podařilo je vtáhnout alespoň do svátku, který patří i jim.