Svátek zesnulých: Jak Romové vzpomínají na své blízké? Vzpomíná Gejza Horváth

Svátek zesnulých: Jak Romové vzpomínají na své blízké? Vzpomíná Gejza Horváth

Když byl Gejza Horváth malý kluk, prožíval svátek zemřelých v osadě na Slovensku, kde vyrůstal, jako velkou a smutnou událost. „Romové a Romky se oblékali do slavnostních šatů a šli na hřbitov, kde na hroby svých blízkých pokládali věnce, květiny a zapalovali svíčky,“ vzpomíná. Pro mnohé nebylo tiché rozjímání dost, potřebovali se ze svého smutku vypovídat. Přinášeli si s sebou i hudební nástroje a vyzpívávali své vzpomínky, emoce a stesk po těch, kteří už tu nejsou.

 

„Pamatuju si na jednoho muže, který ztratil ženu. Sedl si na její hrob, brnkal na kytaru a zpíval o svém smutku a vzpomínkách. Byl to nesmírně silný zážitek,“ vzpomíná Gejza Horváth. „Věříme totiž, že nás naši blízcí slyší,“ dodává.

 

Po návštěvě hřbitova se rodiny vracely domů na oběd, kde se podávaly tradiční pokrmy, jako jsou mariky nebo šinga. U stolu se pak vzpomínalo na společné zážitky, smálo se i plakalo. Hrála kapela a lidé zpívali. „Byla to smutná, ale zároveň velmi důležitá chvíle, která nás všechny spojovala.“

Dnes už Gejza Horváth prožívá Dušičky jinak. Když se ho ptám, jak vzpomíná dnes, jen se smutně usměje. „Už to není jako za mého dětství. Teď jdeme se sestrou tady v Brně na hřbitov, kde mám pochované rodiče a bratra. Druhého bratra mám pohřbeného v Plzni a babičku na Slovensku. Doneseme na hrob květiny, zapálíme svíčky a vzpomínáme na chvíle, které jsme společně zažili.“

 

S láskou vzpomíná na to, jak ho rodina vítala, kdykoli přijel z práce v Česku domů. „Všichni mě vítali, i když jsem dorazil uprostřed noci. Vstali, šli mi naproti, a pak jsme si dlouho do noci povídali. Tyhle vzpomínky mi připomínají, s jakou láskou mě vychovávali.“ Na chvíli se zamyslí a tiše dodá: „Je mi 76 let a pořád se cítím jako ten kluk, kterého vychovávali. Občas mě napadnou smutné myšlenky, že i já jsem na řadě. Ale pak je rychle zaženu. Ještě mám spoustu nápadů a síly.“ Dodá s úsměvem a povzbuzením v hlase.

 

A je to pravda neznám živějšího a energičtějšího člověka, než je pan Gejza Horváth, který vždy s úsměvem a muzikou oživí naši práci v IQ Roma servisu na Vranovské v Brně.

Napsala: Veronika Dočkal Štiglerová