PŘÍBĚH ANIČKY

„Byla by v naší rodině první, kdo by měl střední školu,“ říká Petra o své dceři Aničce. Ta chce být letuškou nebo herečkou.

Anička je v 7. třídě a zatím hledá svou vysněnou práci. Bude letuškou, barmankou nebo herečkou ve filmech studia Marvel? Její maminka Petra doufá, že Anička bude první v jejich rodině, kdo bude mít střední školu. „Budu štěstím bez sebe, když bude mít střední!“ říká. Ona sama střední školu nedokončila a začala pracovat v šestnácti letech, a tak doufá, že to její dcera zvládne. „Chytrá je na to dost,“ dodává maminka.

Anička se stejně jako mnoho dalších studentů o IQ Roma servis dozvěděla od maminky.  „S mamkou byla ve spojení pracovnice Andrea a viděla, že se učím a že mi to nějak nejde. Tak řekla, že mi bude pomáhat, a od té doby mě doučuje, cokoliv potřebuju.“

Aniččina distanční výuka – od pondělí do pátku papíry

Pracovnice Andrea pomáhala Aničce zvládnout zejména distanční výuku, která byla pro dívku velmi náročná. „Bylo to hrozný!“ vzpomíná Anička, „měli jsme problémy s WiFi a já jsem měla blbej tablet. Musela jsem si chodit do školy pro papíry, kde byly úkoly, a takhle jsem to vlastně musela dělat od pondělí do pátku a v pátek jsem to vždycky musela jít všechno odevzdat. Bylo toho na mě moc. Skoro každej týden jsme probírali něco jinýho a já si nedokázala nic zapamatovat. Tak mi s tím pomáhala Andrea a díky ní jsem to víc pochopila.“

Během distanční výuky sdílela Anička pokoj se čtyřletým bratrem, který má diagnostikovanou poruchu autistického spektra, což jí moc klidu k učení nepřidalo.

„Brácha furt otravoval, říkal, že mi pomůže, že to chápe. Klidně za mnou přišel do pokoje, když jsem měla online výuku, lehl si na postel a díval se na tablet. I když ho mamka občas vzala ven na procházku, rušil mě dost často.“

Distanční výuku nakonec Anička zvládla. Kvůli vleklým zdravotním potížím však musela na operaci a měla množství zameškaných hodin. Na závěr školního roku ji čekal reparát ze tří předmětů. Její maminka měla obavy, jestli Anička ročník dokončí, a měla velkou radost, když to zvládla. „Byla jsem na ni hrozně pyšná. Nejdřív měla reparát z matiky, já stepovala venku, měla jsem takovej stres, že to nedá. Viděla jsem, že matika jí prostě nejde, neustále si pletla čísla. Naštěstí to dala na jedničku. Byla jsem na ni pyšná hodně, hnedka jsem to každýmu vyzvonila, že to zvládla.“

Máma uklízečka, dcera superhrdinka

Pro Aniččinu mámu je důležité, aby její dcera měla střední školu. Ona sama odešla rok před koncem studia do práce. Cukrařině, kterou studovala, se nikdy nevěnovala, většinu času pracuje jako uklízečka. „Od šestnácti let jsem vydělávala peníze, abych pomohla mamce. Chodila jsem do práce, pak do školy, potom už to nějak nešlo, protože jsem už čekala malou. A od té doby jsem byla neustále jen s dcerou, mamka ji hlídala a já chodila každý den na čtrnáctky do práce.“

Anička ještě neví, co by chtěla dělat. „Přemýšlela jsem o filmové škole. Já prostě miluju studio Marvel. Miluju superhrdiny jako jsou Black Widow nebo Bucky. A když si čtu nějakou knížku, dokážu se úplně vžít do té situace. Tak kdybych si četla scénář, tak bych se do toho uměla vžít…já bych se spokojila i s nějakou malou rolí! To by bylo úplně nejlepší.“

Chci, aby moje holka měla dobrej život

Kvůli osobní zkušenosti Aniččina máma na studium své dcery striktně dohlíží. Dokud nemá Anička hotové úkoly, nesmí chodit ven ani vídat kamarádky. „Pro mě je priorita to, aby měla prostě školu hotovou,“ vysvětluje maminka Petra. „Základní a střední. Aby to dotáhla hodně daleko. Ona je dost inteligentní na to, aby tu školu zvládla. Nechci, aby dopadla jako ostatní holky, že v patnácti letech vyjdou školu, jdou na úřad práce a nic nedělají. Chci aby ta holka měla fakt dobrej život. Když bude mít dobrou školu a bude mít papíry, že má udělanou maturitu, tak se dostane, kam bude chtít.“

Anička by byla první ve své rodině, kdo má střední školu. „Ona by byla první, proto chcu, aby byla vážně jedinečná. Já bych byla štěstím bez sebe!“ směje se maminka Petra.

Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí čelí během studia řadě překážek. Pojďte je s námi podpořit. Odhodlání už mají, tak jim darujme příležitost.