MÍT KDE BYDLET JE K NEZAPLACENÍ

Možná s vzpomenete na příběh Jana, který ke štěstí přišel a díky svému odhodlání, trpělivosti a ctižádosti dosáhl svého a získal práci na hlavní pracovní poměr ve velké společnosti. Ano, opravdu měl štěstí a své zaměstnání si udržuje do dnes. Je za něj velmi vděčný a konečně si „užívá“ výhod, které mu práce na HPP přináší. Příběh Jana jsme zveřejnili v březnu 2021, od té doby ušel další kus cesty, ale bohužel jeho cesta za štěstím je stále trnitá a Jan musí překonávat obrovské překážky.

Jan pracuje a od listopadu 2020 má i schválenou insolvenci. Mohlo by se zdát, že má vše vyřešené a může si v klidu žít svůj život. Mohlo by se zdát, že jsme splnili náš projektový úkol, který si můžeme „odfajfknout“, ale to my neděláme, my chceme víc. Nejde nám jen o plnění projektů, jde nám o životy jednotlivců, kterým chceme pomáhat. Takoví jsme, a tím se odlišujeme. Proto jsme Jana propojili s terénní službou, která mu může být nápomocna v dosažení jeho přání a cílů.

V prvním příběhu jsme nezmínili, že Jan od března letošního roku bydlí v azylovém domě pro muže. Zjistil, že k tomu aby byl opravdu šťastný, potřebuje vlastní, stabilní a dlouhodobé bydlení.

Bydlení v azylových domech a podobných pobytových zařízeních je jen dočasným řešením, na které přistoupíte, když selžou vaše sociální sítě (rodina, kamarádi, všechno). Kapacita těchto zařízení je omezená a ubytovací smlouvy na dobu určitou. Často sdílíte pokoj s dalším člověkem, kterého ani neznáte, takže žijete v nejistotě a nikdy nevíte, co se stane. Na azylových domech je celkem rušno, sociální zařízení sdílíte s několika dalšími osobami a musíte dodržovat pravidla ubytovacího řádu. Pokud něco porušíte, je vám ubytovací smlouva ukončena a vy musíte zařízení opustit. Ale to je jen pro ilustraci…, zpět k našemu hrdinovi, který si mimo jiné i díky svému pracovnímu úrazu uvědomil, jak důležité je usilovat o vlastní bydlení.

Jan se v průběhu roku musel proprat s pracovním úrazem, byl více než 3 měsíce v pracovní neschopnosti. Obával se, že mu čerstvě schválenou insolvenci zruší, protože nebude moci dodržovat nastavený splátkový kalendář. Vše urputně konzultoval s naší právničkou, zaměstnavatelem i insolvenčním správcem. Díky opoře v zákoníku práce, hlavnímu pracovnímu poměru, konečně zjistil, že nebude úplně bez prostředků, že se insolvence nezruší a navíc prvně zažil, jak to chodí s nemocenskou. Díky tomu se mohl zaměřit na své zdraví, dokončit léčbu a absolvovat rehabilitace.

Jana jsme propojili ihned s terénní službou, která jej doprovází na cestě k získání obecního bydlení, ve kterém Jan spatřuje zárukou dlouhodobosti a stability. Uvědomuje si, že získat byt na komerčním trhu je pro něj nereálné, finančně nákladné a hlavně nestabilní, navíc když je člověk tmavší pleti, tak jsou jeho šance o to mizivější. Jan si uvědomuje i díky vlastní zkušenosti, že mít vlastní soukromí, mít prostor, kde si může odpočinout, vykoupat se, v klidu se vyspat a připravit se na druhý den do práce, je k nezaplacení. Bez stability bydlení a bezpečného prostoru, do kterého se můžete s jistotou vrátit, je vymanění se ze sociálního vyloučení nadlidský úkol. Aby mohl člověk „normálně fungovat“ musí mít zajištěny základní potřeby, musí mít domov, do kterého se může vracet, ve kterém bude mít vlastní prostor a soukromí, a ke kterému bude mít právní nárok.

Jan chtěl a stále chce změnit svoji situaci. Po houževnatém seznamování se s podklady o obecním bydlení na území města Brna, po prostudování snad všech pravidel jednotlivých městských částí opět narazil na překážku, která je hodně vysoko a kterou se pokouší přelézt s pomocí terénní služby.

V kritériích žádosti o zařazení do seznamu uchazečů o obecní byty je mimo jiné podmínkou doložení bezdlužnosti vůči různým institucí (bezdlužnost k jednotlivých institucím se mění dle požadavků jednotlivých městských částí, některé požadují bezdlužnost od dodavatelů energií, za komunální odpad, DPMB, aj.). Odůvodnění této povinnosti je pochopitelné, městské části musí být správnými hospodáři a se správou svěřeného majetku nakládají pečlivě. Není snad dostatečně zodpovědný přístup a postup pana Jana k řešení jeho pohledávek? Nemohlo by být tedy dostatečným důkazem doložení rozhodnutí soudu o schváleném oddlužení a jeho plnění? Ne, není to dostatečný důkaz snahy o řešení jeho nepříznivé situace.

O to více je šílené, když vás pracovnice podatelny svým „lejzrovým“ pohledem okamžitě odhadne a v podstatě rozhodne, že budete moct požádat maximálně o byt ve vyloučené lokalitě a už předem vám sdělí ulici, na které se byt bude nacházet.

S Janem jsme se nenechali odmítnout ani odradit přístupem pracovnice podatelny a k žádostem o zařazení do evidence uchazečů o obecní byty jsme přiložili nepovinnou přílohu, která je dokladem o řešení jeho pohledávek, nastaveném splátkovém kalendáři, který je řádně dodržován.

Věříme, že se nám podaří Jana doprovodit na konec cesty za štěstím a otevřeme společně dveře od jeho bytu. Jan se nevzdává a my také ne.