Jak láska otce a procesní instituty zachránili Kláře bydlení
Když se rodiče Kláry rozvedli, zůstala Klára bydlet spolu s otcem v jejich rodinném domě. Po rozvodu část domu patřila matce a část otci. Svoji část domu otec daroval Kláře.
Zanedlouho přešlo na Kláru dědictví i po jejím bratrovi, který s nimi už nežil a nečekaně zemřel. Bohužel součástí dědictví po bratrovi byly i dluhy, které bylo třeba splácet.
Jenže neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a Klára onemocněla, přestala zvládat administrativu převzatého dědictví, nekomunikovala, po několika letech byla zbavena svéprávnosti. Opatrovníkem se stal její táta Milan.
Ten ale zjistil, že dům pro bratrovi už Kláře nepatří, byl exekučně zabaven a prodán, navíc exekutor se u soudu domáhal i exekutorského zástavního práva k otcem darovanému podílu nemovitosti, která byla mimo jiné v zástavě pro banku. Najednou byl Milan postaven před situaci, kdy nebude mít kde, se svou nemocnou dcerou bydlet.
Začal jednat! Ve spolupráci s právničkou IQ Roma servis a sociálními pracovníky podal k soudu návrh, aby bylo možné podat za dceru – opatrovankyni – návrh na povolení oddlužení.
Soud rozhodl, že to možné je, a tak Milan nechal vypracovat znalecký posudek, jako odpověď na otázku, zda bude nemovitost spadat do nového režimu tzv. chráněného obydlí.
Nová pravidla oddlužení totiž umožňují chránit bydlení dlužníka, „pokud jeho hodnota nepřesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti“ – tahle složitá formulace v podstatě znamená, že dlužník nepřijde o nemovitost, ve které bydlí, pokud to není stavba, která převyšuje výši dluhů, a také, jestli náklady na bydlení nejsou stejné nebo nižší, než kdyby se odstěhoval do pronájmu.
Zpracování návrhu na povolení oddlužení se tak stalo závodem s časem. Hrozilo, že než se stihne podat povolení o odlužení, soud vyhoví návrhu exekutora a dům půjde do dražby.
Argumentace v oddlužení tak musela být podepřena novelou vyhlášky, která tuto problematiku upravuje a také fakty ve prospěch dlužnice.
Soud návrhu vyhověl a Klára se svým otcem tak mohou žít v domě, kde se Klára narodila.
Za tři roky jí oddlužení skončí, protože Klára patří podle novely zákona mezi chráněné osoby, kterým je umožněno minimální plnění. Její otec potom už nedopustí, aby se podobná situace opakovala. Proto je opatrovníkem, aby Kláře pomáhal tam, kde si ona sama neumí poradit.